Dipování namáčením nebo postřikem?

  • Nástřik je mnohem rychlejší než namáčení. 
  • Při namáčení však lze použít více viskózních bariérových látek. 
  • Spolehlivé a úplné pokrytí struků je možné pouze při namáčení. 

Při ošetřování vemene existuje kromě namáčení speciálním dipovacím aplikátorem také možnost nastříkat příslušný roztok pomocí trysky nebo rozprašovače. Obě metody mají určité výhody a nevýhody, takže je třeba se v každém případě rozhodnout individuálně. Pouze v případě dojícího robota tato otázka skutečně nevyvstává. Zde existuje pouze možnost nástřiku. 

Příklad dojícího robota však ukazuje slabá místa spojená s metodou postřiku, i když je prováděna ručně: rozprašovací trysky jsou obecně náchylné k ucpávání, což je spojeno se zvýšenou údržbou. Obecně platí, že viskóznější roztoky nelze použít. Objevují se také stíny nástřiku, takže není vždy zaručeno úplné smočení struků. Zároveň při postřiku míjí struky poměrně velké množství roztoku, což znamená, že spotřeba prostředků je výrazně vyšší, než je tomu u máčení. Na druhou stranu, v závislosti na použité technice, je potřebný čas kratší, pokud jsou prostředky aplikovány postřikem. 

Vyšší námaha potřebná k namáčení je kompenzována řadou výhod. Zejména v oblasti bariérových látek lze použít mnohem viskóznější roztoky, které daleko lépe přilnou k vemeni. S vhodným dipovacím aplikátorem je zaručeno rovnoměrné a úplné zvlhčení vemene. Je však důležité používat aplikátor se spolehlivým zpětným ventilem. Pouze tak lze zabránit přenosu nemocí mezi kravami během máčení i postřiku.