Sledování přežvykování během období stání na sucho a přechodu pomáhá chovatelům včas identifikovat rizikové krávy a zavést preventivní opatření pro lepší zdraví a produktivitu.
Nástup monitorování bachorové aktivity umožnil nahlédnout do vnitřních funkcí trávení dojnic a včas identifikovat důležité zdravotní a behaviorální události.
Výzkumy využívající monitorování bachorové aktivity ukázaly, že zkrácení doby přežvykování (DP) může předpovídat události, jako je otelení, bolestivé onemocnění (např. akutní klinická mastitida a pneumonie), tepelný stres a říje. Nyní vědci zkoumají, zda by chování přežvykování v období stání na sucho mohlo sloužit jako spolehlivý ukazatel pro předpověď běžných onemocnění v časném období po porodu.
Několik studií zkoumalo rozdíly v době přežvykování krav na sucho a související důsledky spojené s touto aktivitou po otelení. Mezi ně patří např:
- Studie na 32 kravách (Soriani et al. 2012), která rozdělila dobu přežvykování před otelením na delší, střední a kratší. Krávy ve skupině s kratší dobou přežvykování vykazovaly po otelení větší nárůst Ɓ-hydroxybutyrátu, což je ukazatel subklinické ketózy (hyperketonémie). Tyto krávy měly také vyšší výskyt klinických onemocnění - včetně mastitidy, kulhání, ketózy a přetočení slezu - a kratší dobu přežvykování po otelení.
- Studie na 339 kravách (Kaufman et al. 2016), ve které byla sledována aktivita přežvykování a subklinická ketóza od 14 dnů před otelením do 28 dnů po otelení. Výsledky ukázaly zkrácení doby přežvykování u starších krav, u kterých byla po porodu diagnostikována ketóza, ve srovnání s kravami, které zůstaly v přechodném období zdravé. Ukázalo se, že doba přežvykování byla ještě kratší u krav, u kterých se vyskytla jak subklinická ketóza, tak další zdravotní příhody po porodu, jako je zadržená placenta, metritida, mléčná horečka (hypokalcémie) a/nebo mastitida.
- Retrospektivní studie (Abuelo et al. 2021), která vyhodnotila údaje o přežvykování 2 258 krav v období kolem zasušení. Výzkumníci zkoumali DP v týdnech před zasušením a po zasušení mezi kravami, u kterých se vyskytly a nevyskytly zdravotní poruchy (mastitida, metritida, zadržená placenta, hyperketonémie, kulhání, mléčná horečka, pneumonie a přetočený slez) na počátku laktace. Výsledky ukázaly, že zasušení může být pro dojnice stresující událostí spojenou s několikadenním zkrácením doby přežvykování. Zjistili souvislost mezi zkrácenou dobou přežvykování v období kolem zasušení a některými nemocemi na počátku laktace, což naznačuje, že toto chování by mohlo sloužit jako cenný nástroj pro včasnou identifikaci ohrožených krav, který by umožnil preventivní zásahy.
- Studie na 536 kravách (Santos et al. 2024), která zkoumala souvislosti mezi dobou přežvykování v posledním týdnu březosti a metabolismem krav v období přechodu, zánětem a zdravotními příhodami spolu s následnou produkcí mléka, reprodukcí a vyřazením ze stáda. Výzkumníci zjistili, že doba přežvykování v týdnu před otelením byla věrohodným prediktorem zdravotního stavu po porodu a budoucí produkce mléka, reprodukce a vyřazení ze stáda u starších krav, ale ne u jalovic v období prvního otelení.
Pochopení souvislosti mezi chováním při přežvykování a následným zdravotním stavem a produkcí umožňuje včasné zásahy, které zlepší nástup otelených krav do laktace. Sledování přežvykování v období stání na sucho a v přechodném období může producentům a jejich poradcům pomoci identifikovat rizikové krávy a zavést preventivní opatření proti běžným poruchám v přechodném období.
"Monitorování přežvykování během období stání na sucho a v období přechodu může být užitečným nástrojem, který výrobcům pomůže identifikovat krávy, u nichž mohou hrozit problémy s otelenými dojnicemi," říká Tiago Tomazi, DVM, M.Sc, Ph.D., veterinární lékař technických služeb společnosti Merck Animal Health. "Na základě údajů o době přežvykování mohou producenti mléka a jejich poradci vypracovat protokoly pro včasné zásahy, které rizikové krávy připraví na úspěch."
Autor: MAUREEN HANSON
Zdroj: Dairy Herd Management (online 14/02/2025)