Příběh z farmy

Sam Martin z Wall Flat v Jižní Austrálii byl stvořen pro mléko

Sam Martin byl sice vyhlášen chovatelem roku 2016 v rámci organizace Lion Dairy, ale to v žádném případě neznamená, že by to byl jeho konečný cíl. „Přestože jsem vyhrál, nepřestanu se dál snažit dělat věci lépe,“ říká 28letý chovatel. „Ano, sice jsem udělal hodně strategických změn za krátké období, které mi k vítězství v soutěži pomohly, ale to rozhodně neznamená, že jsem nejlepší chovatel. To v žádném případě netvrdím. Existuje stále celá řada věcí, které potřebuji zlepšit a udělat tak naši farmu tak ziskovou a efektivní, jak jen to bude možné.“

Od doby, kdy před třemi lety převzal rodinnou farmu s 200 hektary hospodářské půdy ve Wall Flat východně od Adelaide, si Sam stanovil vlastní cíl – implementovat do svého stáda 400 převážně fríských dojnic ty nejlepší a nejinovativnější faremní technologie.

Jak? Za poslední dva roky navštívil Sam až 30 farem v okolí distriktů Jižní Austrálie a Tasmánie, vyptával se na nekonečné množství otázek, získával rady a vybíral ty nejlepší postupy a praktiky, které následně přinesl na svoji farmu. Chovatelé mu otevřeli svoje brány a sdíleli s ním zkušenosti především díky představení od Samových obchodních partnerů jako National Herd Development (NHD), Semex, World Wire Sires nebo místní Platinum Ag Services. „Když jsem se prvně vrátil na farmu, nedisponoval jsem dostatečnými zkušenostmi v oblasti chovu mléčného dobytka. Jedinými referenty pro mě byli můj dědeček a strýček,“ říká Sam. Nyní pracuje na farmě Martin Dairies Trust s otcem Grahamem a matkou Annou. „Uvědomil jsem si, že si nevedeme tak dobře, jak bychom potenciálně mohli a chtěl jsem posunout hranice našich možností. Nejlepší na mléčném průmyslu je ta ochota ostatních chovatelů pomáhat a sdílet svoje zkušenosti. Spoustu jsem se toho naučil, ale uvědomil jsem si, že je toho stále mnoho přede mnou. Bylo to tak trochu zdrcující.“

 Aktivní život

V návaznosti na tuto „cestu poznání“ bylo jednou z prvních velkých změn, kterou Sam na své farmě udělal, pořízení 350 senzorů pro měření pohybové aktivity a přežvykování SCR Heatime. „Jednalo se o nejlepší investici, kterou jsem mohl udělat,“ tvrdí Sam. Senzory zaznamenávají data týkající se laktace, doby, kdy jsou krávy v říji, aktivity, přežvykování nebo zdravotního stavu. „SCR nám šetří čas a je velmi praktický, a časem nám pomůže s kvalitou. Předtím šli naši zaměstnanci do stáje a všechny tyto věci sledovali, což bylo spojeno s rizikem lidské chyby nebo špatného úsudku, ale nyní je všechno převedeno do přesných grafů a hlášení.“

Když prvně začal pracovat na farmě, Martinovi zaměstnávali jednoho člověka na plný a dalšího na částečný úvazek, což se s postupem času zvýšilo na tři lidi s plným a tři s částečným pracovním úvazkem, kteří „sňali břemeno stresu z otcových zad“.

Další významnou změnou byla obnova všech pastev. V loňském únoru začali na letní pastviny dávat proso a brukve, které budou plně oseté do prosince. „Původně jsme mysleli, že začneme také s čirokem a kukuřicí, ale na to nemáme ty správné stroje. Proso a brukve jsou na údržbu jednodušší.“

Hospodaření s vodou

Přibližně 150 ha farmy je pod závlahou, zavlažované v létě a v případě potřeby i v zimě, ačkoli letošní sezóna díky vydatným dešťům zapříčinila značný růst všech pastev. Tyto pastviny jsou navíc a slouží jako doplňkové krmivo k senu a obilí. Podle Sama je příliš brzy na finanční vyhodnocení výsledků těchto pastevních renovací, ale přínos byl jasně viditelný díky získané úrodě. „Vím, že pastvy fungují tak jak mají, protože dojíme o 50 krav více s nižší spotřebou sena a každá kráva zatím dojí asi o půl litru více.“ Díky těmto změnám pastevního přístupu byli schopni zvednout stav zvířat z 350 na 400 krav, s průměrnou denní užitkovostí 25 l; s dojením dvakrát denně v rybinové dojírně s 26 místy. Bílkoviny (3,45 %) a tuk (3,9 %) zůstaly beze změny.  „Potěšilo mě, že hodnoty zůstaly na stejné úrovni. Když se vám podaří zvýšit stavy a množství nebo kvalita nespadnou, ale zůstanou na stejných hodnotách, je to dobře,“ říká Sam. Počet somatických buněk stáda je konstantně pod 200 000 buněk/ml, což zajišťuje prémiový příplatek od mlékárny.

Na Martin Dairies Trust připouští v průběhu celého roku převážně s použitím inseminačních dávek od National Herd Development a vybírají si genetiku s důrazem na jednoduché telení, dobré vemeno a nohy, často právě na doporučení NHD. „To oni jsou experti, nikoli já,“ říká Sam.

Od roku 1954, kdy se poprvé usadili na pozemcích Wall Flat, dodávala Martinova rodina mléko do Farmers Union, která se přejmenovala na National Foods a později na Lion Dairy and Drinks. Lion pozval Sama na začátku roku na společnou večeři dodavatelů do Sydney poté, co neočekávaně vyhrál firemní soutěž o chovatele roku. „Já jsem o té soutěži ani nevěděl. Ale je pěkné, když vás za odvedenou práci někdo poplácá po zádech. Ale v tuto chvíli je mým cílem se neustále zlepšovat. Rád slyším kritiku, když mi to pomůže změnit způsob, kterým vedu svoji farmu k lepšímu. Nechci pět let hospodařit jen proto, abych se pak dozvěděl, že jsem to mohl dělat lépe,“ uzavírá Sam.

Zdroj: The Weekly Times (Online 1/2/2017)

Autor: Sarah Hudson