Telata a jalovice, které dobře rostou a stanou se z nich produktivní krávy, jsou cílem každé mléčné farmy. Pro dosažení tohoto cíle je užitečné mít na cestě k němu referenční hodnoty.
Na webináři Cornell University Extension "Zdravé, odolné jalovice" se profesor Mike Van Amburgh podělil o několik takových růstových cílů pro dojnice. Patří mezi ně zdvojnásobení tělesné hmotnosti telete mezi narozením a odstavem a snaha o připouštění jalovic, když dosáhnou 55 až 65 % tělesné hmotnosti v dospělosti.
Poté se Van Amburgh zaměřil na cíl na otelení jalovic při 82 % průměrné tělesné hmotnosti dospělého stáda. Proč je právě tato velikost ideální? Van Amburgh vysvětlil, že krávy na první laktaci by měly dosahovat úrovně produkce mléka odpovídající 80 % hmotnosti dospělých krav ve stádě. Dosažením 82 % tělesné hmotnosti dospělých krav před otelením podle něj zvířata ještě porostou v průběhu laktace, ale množství energie potřebné k růstu bude nižší a stále mohou dosáhnout uvedeného cíle mléčné užitkovosti.
"Chceme je otelit při tělesné hmotnosti, která jim umožní růst, ale ne na úkor produkce mléka v první laktaci," řekl Van Amburgh. Pokud mají jalovice v prvotelkách průměrnou produkci mnohem vyšší než 80 % produkce dospělých krav, není to podle něj problém jalovic, ale spíše ukazatel toho, že dospělé krávy nedojí na takové úrovni, na jaké by měly.
Van Amburgh upozornil na nedostatek údajů, které má většina farem, pokud jde o jalovice. "Pokud něco neměříme, je těžké provést nápravu, pokud nedosahujete správného množství mléka," řekl. "Podívejte se na dospělé krávy ve svém stádě, protože každé stádo je jiné," dodal.
Zralost se zjišťuje v polovině třetí nebo čtvrté laktace, kdy jsou zdravé krávy 80 až 200 dní v mléce. Van Amburgh uvedl, že tato skupina poskytuje dobrou referenci, kde musí jalovice na farmě skončit. Pokud není možné vážit zvířata na váze, jsou podle něj dobrou alternativou váhové pásky.
Cílové hodnoty hmotnosti při otelení se budou nadále měnit, protože velikost krav se posouvá. Van Amburgh se podělil o informace, že v roce 1993 vážila průměrná dospělá kráva na Cornellově výzkumné farmě 667 kg. V roce 2016 se toto číslo zvýšilo na 802 kg ve stádě, které je jednoduše šlechtěno na dobré nohy a paznehty, stavbu vemene a produkci mléka.
"Nezamýšleným důsledkem selekce na mléko je, že nakonec získáme trochu větší rámec," poznamenal Van Amburgh.
To znamená, že stará doporučení nefungují, a také to znovu zdůrazňuje důležitost shromažďování údajů na úrovni stáda. Stejně jako neexistuje standardní zralá tělesná hmotnost pro lidi, neexistuje ani standardní tělesná velikost pro dojnice. Stanovení průměrné tělesné hmotnosti v jednotlivých stádech a snaha o dosažení požadovaných referenčních hodnot se však vyplatí, i když to dá práci.
"Dosáhnout správné velikosti při otelení je příležitost," shrnuje Van Amburgh.
Autor: ABBY BAUER, SENIOR ASSOCIATE EDITOR
Zdroj: www.hoards.com (online 19/12/2022)
+420 733 541 147
