Jedním ze způsobů, jak udržitelnost uchopit, ať už o ní mluvíme z ekonomického, environmentálního nebo sociálního hlediska, je diskutovat o efektivitě. Pokud dokážeme vyrobit více se stejným nebo menším množstvím zdrojů, máme větší šanci, že naše podniky a komunita budou moci i nadále prosperovat.
Základním principem efektivity pro chovatele dojnic je mít zdravá zvířata. Víme, že z opakovaně nemocných telat a jalovic vyrůstají méně produktivní krávy, a když se dojnice potýkají s nemocí, neprodukují mléko na maximum svých schopností. Je tedy užitečné zamyslet se nad tím, jak něco, o co se chovatelé dojnic snaží každý den - udržovat svá zvířata zdravá - přispívá k udržitelnosti našich podniků, odvětví a světa.
„Kde bychom byli bez zdravých krav?“ zeptala se Kaitlyn Briggsová, doktorka veterinární medicíny, vedoucí oddělení welfare dojnic ve společnosti fairlife, na nedávném výročním zasedání Rady pro reprodukci mléčného skotu. Je dobře známo, že americký mlékárenský průmysl snížil v letech 2007-2017 produkci skleníkových plynů (GHG) o 19 %, spotřebu vody o 30 % a využití půdy o 20 %. Tato zlepšení v přepočtu na jednotku jsou možná díky tomu, že naše krávy produkují více mléka při stejných nebo jen nepatrně vyšších zdrojích. To se nestane, pokud o krávy není dobře postaráno a nemohou produkovat mléko podle svého genetického potenciálu.
Hodnocení životního cyklu mléka v mlékárenském průmyslu v roce 2008 zjistilo, že 71 % ekologické stopy mléka pochází z úrovně farmy. Podle Briggsové to znamená, že zemědělci mají skutečnou příležitost ovlivnit to, co dělají na farmě, a to neznamená jen investice do technologií nebo pěstitelských postupů. Zahrnuje také každodenní úsilí, které chovatelé věnují péči o svá stáda.
Briggsová uvedla, že v celosvětovém měřítku se každoročně ztratí 20 % živočišné produkce v důsledku nemocí. To stojí chovatele odhadem 300 miliard dolarů ročně.
Z těchto důvodů mohou nemoci dobytka zvýšit emise skleníkových plynů o 24 % na jednotku, pokračovala. Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvedla, že každé dva kusy dobytka, které jsou očkovány, mohou zachránit jednoho člověka před hladem.
Tato statistika se sice týká především málo rozvinutých zemí, kde očkování ještě není rozšířeno, ale Briggsová uvedla, že i výzkum v Evropské unii zjistil, že zlepšení zdravotního stavu zvířat může snížit emise skleníkových plynů přibližně o 10 %. Emise na jedno zvíře mohou mírně stoupnout, protože při větší produkci vynakládají více energie, ale protože v celkovém zemědělském a potravinářském řetězci bude potřeba méně zvířat, celkové emise se sníží, vysvětlila.
Aby zúžila obrázek konvenční produkce mléka, podělila se Briggsová o údaje z modelu provozovaného v Nizozemsku. Tento výzkum ukázal, že krávy s jakýmkoli případem klinické mastitidy v laktaci měly o 6,2 % vyšší emise na galon vyrobeného mléka. Případ onemocnění bílé čáry, což je nejvlivnější problém s kulháním, zvýšil emise o 4,5 % na libru mléka. Významné dopady na emise měla také ketóza, zejména pokud se vyskytly i další onemocnění.
Hlavními příčinami těchto vyšších emisí bylo snížení produkce mléka a vyřazení ze stáda, uvedla Briggsová. Zní vám to povědomě, co zajímá chovatele dojnic z hlediska jejich vlastní ekonomické udržitelnosti?
Existuje mnoho věcí, které může mlékárenský průmysl udělat, aby se zasadil o dosažení svých cílů udržitelnosti. Zlepšení zdravotního stavu zvířat nás sice nedovede až k cíli, ale je velkou součástí řešení, řekla Briggsová. Zatímco zkoumáme další možnosti, které snižují dopad našich farem na životní prostředí, musíme si být jisti, že toto úsilí nebude mít negativní dopad na zdraví zvířat.
Autor: Kately Allen (senior editor Hoard’s Dairyman)
Zdroj: www.hoards.com (online 1/12/2024)
+420 733 541 147
