Buďte perfektně připraveni na boj s mouchami!

Vysoké letní teploty dokáží potrápit nejen nás, ale s „vrtochy“ počasí se musí vyrovnávat i zvířata. Skot je navíc specifickou kategorií, která je k tepelnému stresu obzvláště vnímavá. Společně s vysokými letními teplotami trápí nejen zvířata, ale i personál, všudypřítomný a obtěžující hmyz. Mnoho z Vás si jistě vybaví alespoň jedno letní dojení – neklidná (nejen) zvířata, přešlapují, shazují ve větší míře dojící stroje, švihají ocasy, více kálí na dojírně apod. Mouchy jsou prostě noční můrou každého chovatele.

Mezi nejvýznamnější škůdce v našich podmínkách patří dvoukřídlý hmyz. Nejčastěji se setkáváme s mouchou domácí (Musca domestica) a méně pak s bodalkou stájovou (Stomoxys calcitrans). Mouchy jsou schopné živit se téměř všemi druhy organické hmoty a vyvíjí se ve velmi širokém spektru organických substrátů. Vyniká vysokou rozmnožovací schopností, kdy jedna samice naklade až 700 vajíček. Při vyšších teplotách (léto) trvá vývoj jedné generace 7 – 10 dní. V  podmínkách ideálních pro jejich množení se tak může přes léto vylíhnout až 12 generací. Jsou rozšířené po celém světě a v některých oblastech jsou přenašeči až 30 onemocnění. Bodalky mají podobný životní cyklus jako moucha, kladou značné množství vajíček do hovězího trusu. Larvy bodalek se líhnou již po 24 hodinách. Dospělí jedinci se živí krví, sají krev především na hřbetě a nohách zvířat.

Hmyz představuje pro všechna hospodářská zvířata významný rušivý faktor nejen při odpočinku, ale i krmení a běžných aktivitách. Reakce krav na obtěžování hmyzem se projevuje snížením příjmu sušiny, přijímáním větších soust spolu se snížením počtu soust přijatých za minutu (Hrouz, 2000).  Současně tak s menším množstvím přijatého krmiva klesá přírůstek (u masných plemen), dojnice pak ztrácí na hmotnosti a snižuje se dojivost o 0,5 – 0,7 kg mléka na kus a den (Falta et al., 2015), což způsobuje nemalé ekonomické ztráty. Tato problematika se netýká jen dospělých jedinců, ale postihuje všechny kategorie skotu včetně těch nejmenších. Proto je důležité tyto jevy chování včas rozpoznat a začít s účinným bojem proti škodlivému hmyzu.

Nejen že je hmyz rušivým faktorem ve stáji, ale navíc přenáší i celou řadu mnohdy nebezpečných onemocnění (střevní onemocnění, oční infekce, mastitidy apod.). K přenosu nákaz dochází dvěma způsoby – mechanicky a biologicky. K mechanickému přenosu dochází, když hmyz přenáší původce onemocnění pasivně na povrchu těla, jedná se především o původce střevních chorob (např. E. coli infekce). Mechanicky dochází k přenosu prostřednictvím sání krve.

Preventivně ke snížení výskytu hmyzu lze provádět několik opatření jako je například: udržování čistoty, pravidelné odstraňování odpadů a hnoje a další. Mnohdy je však nutné přistoupit k použítí jiných metod k eliminaci hmyzí populace:

1. Mucholapky – stejně jako v domácnostech je lze stejně dobře využít ve stájích (na dojírnách)
2. Repelentní postřiky
3. Insekticidy – ve formě postřiku, požeru, nebo nátěru
4. Návnady – sypké/granulované návnady, lze smíchat s vodou

Pokud tak přihlédneme k veškerým ztrátám (nižší užitkovost, nižší přírůstky telat apod.) a k faktu, že výskyt much nastává v našich podmínkách v období od července do poloviny září, jde tak o obrovské ekonomické ztráty, které lze, s vynaložením minimálního úsilí, poměrně dobře eliminovat.

Autor: Ing. Zuzana Křížová, Ph.D.