Přihaněč na dojírnu a péče o něj

Mnohé farmy mají k systému dojení přidanou přiháněcí bránu. Než se kráva dostane do dojírny, pravděpodobně se setká s přiháněcí bránou. Bohužel jsou tyto brány často používány chybně. Carolina Pinzónová, specialistka na práci s dojnicemi z University of Wisconsin-Madison extension, připomněla chovatelům v nedávném bulletinu, jak správně používat tlakové brány, aby se zajistila lepší pohoda zvířat. 

Přiháněcí brána je pohyblivá zábrana, která vede ze zadní části stájového prostoru do přední části a jemně vede krávy do dojírny. Jakmile dojírnou projde více krav, brána se pomalu posune nahoru, čímž se v prostoru dojírny zmenší prostor, ve kterém mohou stát. Tím je jemně pobídne, aby vstoupily do dojírny, až na ně přijde řada. Tuto bránu lze ovládat buď automaticky, nebo ručně, v závislosti na tom, jaký typ brány farmář nainstaloval. Přestože tyto brány zefektivňují dojení, lidé mají tendenci dělat chyby při jejich používání. 

První častou chybou je přeplnění prostoru. K tomu dochází, když je kotec naplněn nadměrným počtem krav, což jim ztěžuje správný pohyb a stání. Některé z příznaků přeplněného ustájovacího prostoru jsou krávy se vztyčenou hlavou, které nejsou schopny plně položit čtyři nohy na zem a vypadají neklidně a nepohodlně. To se může stát větším problémem v letních měsících, kdy krávy produkují více tělesného tepla, což způsobuje tepelný stres a nepohodu. „Udržování vhodné velikosti skupin v chovech je pro welfare krav zásadní. Doporučená hustota na jednu krávu v prostoru pro ustájení je nejméně 20 čtverečních stop,“ poznamenala Pinzónová. 

Netrpělivost nás může přimět k tomu, že zaměstnanci využívají tlakovou bránu k rychlejšímu zatlačení krav do dojírny tím, že bránou pohybují příliš rychle, umísťují ji příliš blízko a tlačí krávy příliš agresivně. To může vést k nepohodlí, strachu, bolesti, stresu a potenciálnímu zranění.  

Místo toho zajistěte kravám, které jsou drženy v prostoru čekárny, pozitivní zážitek. Zvažte použití známých zvukových signálů, například zvonků, abyste krávy naučili postupovat do stáje, místo abyste se spoléhali na pohyb a zvuk brány. „Hromadná brána by měla zůstat alespoň 3 stopy za krávami, a ne být těsně u jejich hřbetu,“ upozornila odbornice na mléčné farmy. 

Běžnou praxí je, že se krávy nechávají vést bránou, nikoli zaměstnanci. Zaměstnanci, kteří vstupují do prostoru čekárny, aby vedli a přiváděli krávy do dojírny, mohou způsobit zmatek. Pinzónová řekla: „Bez důsledných pokynů si krávy mohou být nejisté, zda mají vstoupit do dojírny, když se brána pohybuje, nebo když jsou zahnány. Vznikají také obavy o bezpečnost pracovníků, kteří mohou být kravami nebo bránou v tlačenici zachyceni, přitlačeni nebo rozdrceni.“ Chcete-li minimalizovat bezpečnostní riziko, proškolte zaměstnance v zacházení s kravami a ve správném používání přiháněcích bran. „Dveře z dojicí jámy do prostoru pro ustájení by měly zůstat po většinu procesu dojení zavřené. Tato fyzická připomínka má pracovníky odradit od vstupu do prostoru pro ustájení,“ řekla. Program National Dairy Farmers Assuring Responsible Management (FARM) pro péči o zvířata vyžaduje jednou ročně průběžné vzdělávání v oblasti péče o zvířata. 

Tlakové brány se na většině farem používají každý den a to, jak s nimi nakládáme, povede v konečném důsledku k lepšímu - nebo horšímu - pohodlí a produkci krav. Proškolte pracovníky o správném používání a pravidelně provádějte údržbu brány z hlediska opotřebení. Pohodlné prostředí pro krávy vytvoří pro ně pozitivní zážitek před dojením. 

Autor: Jenna Byrne (Associate editor)

Zdroj: www.hoards.com (online, 23/09/2025)