Co nám říkají somatické buňky...

Záněty vemene jsou daleko více rozšířené a způsobují podstatně vyšší škody, nežli se často myslí. Je-li průměr somatických buněk z kontroly užitkovosti nad 200 000/ml, pak to ukazuje na mastitidu jakožto problém ve stádě.  Vyhodnocení obsahu somatických buněk dodává důležité informace o zdravotním stavu mléčné žlázy ve stádě jako např. podíl nově infikovaných krav v období zaprahnutí, nárůst nových infekcí po otelení anebo podíl chronicky infikovaných krav.

Včas nerozpoznané záněty vemene jsou ty nejnebezpečnější! Ty stojí nejvíce peněz, opravdu hodně! Skutečně drahé je to především tehdy, když se nová infekce nezachytí včas a má možnost se ve vemeni „usadit“. Pak se jí jen těžko a se značnými náklady zbavujeme.

Zejména patogeny kontagiózních (nakažlivých) mastitid způsobují často „jen“ subklinické záněty vemene. Subklinicky nemocnou čtvrť vemene je ale třeba brát jako velmi vážné nebezpečí! Často se ze subklinicky nemocné čtvrtky masivně „vyrojí“ patogeny a infikují další čtvrtě vemene, nebo jiné dojnice. Klinicky nápadné záněty vemene představují vždy jen pověstnou „špičku ledovce“! K tomu je třeba vzít do úvahy i fakt, že se stoupajícím počtem somatických buněk (dále jen SB) klesá mléčná užitkovost. Již při průměru stáda 200 000/ml SB se musí počítat s poklesem mléčné užitkovosti až o 5%, při 400 000 SB se ztrátou 8 až 10 % a při 1 milionu je to již o 18% mléka méně. Proto je důležité, aby se vývoj SB ve stádě pravidelně kontroloval na základě měsíčních výsledků kontroly užitkovosti (dále jen KU). To chovateli dovoluje včas na změny situace ve stádě reagovat a přijmout odpovídající opatření.

Kde se somatické buňky berou?

Jakmile do vemene vniknou bakterie, reaguje na to tkáň mléčné žlázy obrannou reakcí ve formě různě silného zánětu. Tak se v obrovských množstvích přesouvají bílé krvinky (leukocyty) z krve do alveol, aby tyto proniknuvší bakterie obklopily (fagocytóza) a zničily. Díky působení původců mastitid odumírají mlékotvorné buňky a jsou pak společně s bílými krvinkami mlékem vylučovány z vemene ven. Tím stoupá obsah somatických – tedy tělních - buněk v mléce. Tato obranná reakce organismu nemusí být ihned nějak nápadná, aby bylo ji možno rozpoznat pouhým okem. Často probíhá taková infekce ve vemeni nejprve subklinicky a chovatel ji ani nezaznamená.

Zdravá zvířata mají maximálně 100 000 somatických buněk /ml

Mléko z naprosto zdravých vemen obecně obsahuje méně než 100 000 SB/ml. To bylo možné prokázat v celé řadě vědeckých studií provedených v Evropě i severní Americe. U prvotelek se zdravým vemenem by se po celou dobu první laktace neměl počet SB nad tuto hranici dostat. U starších krav může být občas něco málo nad 200 000, ale pouze tehdy když celé stádo splňuje parametry zdravého stáda (graf). Obsah somatických buněk více jak 200 000/ml mléka u jednotlivých dojnic ukazuje v průběhu laktace na skryté záněty vemene (infikované vemeno).

1 Požadavky na zdravé stádo

Cílové hodnoty zdravé mléčné žlázy
Obsah SB z kontroly užitkovosti	Pod 150 000
Podíl krav s více jak 150 000 SB v jednom měření KU	Pod 25 %
Podíl prvotelek s více jak 150 000 SB v jednom měření KU	Pod 5 %
Chronicky nemocné krávy	Pod 8 %
Nové infekce	Pod 8 %
Vyřazování z důvodu mastitidy (% krav/rok)	Pod 4 %

Tyto hraniční hodnoty by nemělo zdravé stádo překročit

Pozor: posuzování zdraví vemene na základě hodnot SB jen z jediného měření nemá samo o sobě dostatečnou vypovídací schopnost, respektive může vést k mylným závěrům. Vysoký obsah SB může být způsoben např. i v důsledku stresu. Jakmile takový stres pomine, klesnou SB znovu samy od sebe. Tak se mohou tyto hodnoty počtu SB během několika málo hodin znatelně zvýšit, anebo naopak poklesnout. Proč tomu tak je, není doposud uspokojivě vysvětleno. Tak mohou být vysoké hodnoty u některého zvířete jednorázově způsobeny například podrážděním vemene.

Infekce během období zaprahlosti?

Je-li obsah SB z poslední kontroly před zaprahnutím a rovněž výsledek z první kontroly užitkovosti po otelení pod 200 000/ml, přečkala kráva stání na sucho bez poškození. Vykazuje-li však první měření u čerstvě otelených zvířat hodnoty nad 200 000 SB, pak se krávy v tomto období nově infikovaly (přehled 2.). Byl-li obsah SB již před zaprahnutím na vysoké úrovni (přes 200 000 SB) a je-li po otelení v mléce opět naměřena vysoká hodnota, pak nedošlo během zaprahlosti k vyléčení existující infekce. Naopak o vyléčení lze hovořit tehdy, když se obsah SB na počátku nové laktace pohybuje pod hranicí 200 000/ml. Hranice 200 000/ml je v tomto případě brána jako pomyslný mezník mezi vemenem, které ještě lze považovat za zdravé a které už nikoliv.

2 Infekce během období zaprahlosti?

Obsah SB před zaprahnutím	Obsah SB po otelení	Poznámka
< 200 000	< 200 000	Bez infekce
< 200 000	> 200 000	Existuje nová infekce
> 200 000	< 200 000	Existující infekce vyléčena
> 200 000	> 200 000	Existující infekce nevyléčena

Většina krav se infikuje během doby, kdy nejsou dojeny.

Pozor na chronická onemocnění

Překročí-li obsah SB u jedné krávy během laktace ve dvou, nebo třech po sobě jdoucích měřeních hranici 200 000/ml, musíme vycházet z toho, že kráva trpí chronickou mastitidou. Je-li tím postiženo více jak 20 % krav ve stádě, pak máte problém. Nejen proto, že při hodnotě 200 000 SB klesá mléčná užitkovost až o pět procent, ale musíte počítat s tím, že některé krávy pravidelně vylučují choroboplodné zárodky a ohrožují tak zdravá zvířata. To platí zejména tehdy, když během jedné kontroly se u více jak 5 % zvířat objeví poprvé počet SB více jak 200 000/ml.

3 Posouzení stavu zdraví vemene

> 20 % krav v laktaci s více než 200 000/ml SB ve třech po sobě jdoucích kontrolách, a ...
> 5 % krav, jejichž SB stoupnou na více jak 200 000	Ve stádě se vyskytují chronické infekce, velký rozptyl patogenů
< 2 % krav, jejichž SB stoupnou na více jak 200 000	Ve stádě se vyskytují chronické infekce, ale pouze malý rozptyl patogenů
> 20 % starodojných krav se SB nad 200 000 ve 3 po sobě jdoucích kontrolách	Značný rozptyl patogenů během laktace
> 20 % čerstvě otelených krav se SB nad 200 000 ve 3 po sobě jdoucích kontrolách	Chronické, nevyléčené infekce z minulých laktací, nebo nově infikované v době stání na sucho

Transmission Index

Jestli se patogeny ve stáji nachází na vzestupu, se nechá odhadnout za pomoci Transmission Index

(podíl přenosu). Přitom se dají do vzájemného poměru krávy, které překročily kritickou hodnotu (200 000 SB) poprvé s těmi, u kterých obsah SB pod tuto hranici klesne:

Počet krav poprvé se SB nad 200 000

Počet krav u kterých klesne počet SB pod 200 000

Hodnota = 1: nové infekce a podíl vyléčených (úspěšnost léčby) se drží v rovnováze.

Hodnota < 1: více krav se vyléčí, nežli nově onemocní. Z dlouhodobého hlediska se nechá stádo teoreticky ozdravit.

Hodnota > 1: podíl nových infekcí překračuje podíl uzdravených zvířat. V takovém případě se musí se vší naléhavostí zakročit, dříve nežli se problém dále rozšíří.

Co se dá dělat?

Pokud se při kontrolách užitkovosti pravidelně nachází více jak 200 000/ml SB, pak je třeba být bezodkladně aktivní a začít jednat. Je třeba se obrátit na specialisty, kteří na základě rozborů situace určí, zda je třeba hledat příčinu problémů v laktaci, nebo stání na sucho, provedou detailní rozbor KU a následnou analýzu chovu. Podle výsledků takové prověrky je pak stanoven další postup ozdravení stáda, které zpravidla obsahuje proškolení dojicího personálu, zavedení standardizovaných postupů dojení, přeměření dojící technologie, bakteriologické rozbory mléka a mnoho dalších nezbytných kroků.

Obecně platí:

■ infikují-li se krávy v období stání na sucho, měla by se přednostně překontrolovat hygiena ve stáji, protože se většinou jedná o patogeny z prostředí.

■ pokud se již existující onemocnění během zaprahlosti nevyléčí i když se při zasušování používá antibiotikum, pak je třeba provést mikrobiologický rozbor se stanovením citlivostí na antibiotika, aby se zjistilo, jestli používaný prostředek vůbec obsahuje látku účinnou na choroboplodné zárodky, které se v chovu vyskytují.

■ ukazují-li vyhodnocení naopak na infekce krav v průběhu laktace, pak je nutné zastavit další rozšiřování patogenů, respektive najít chronicky nemocná zvířata (bacilonosiče), ty přeléčit a pokud se to nepovede, zvážit vyřazení z chovu.

V každém případě je vždy potřeba pravidelně stádo kontrolovat, pracovat s výsledky kontroly užitkovosti a jakmile se objeví první signály zvyšujících se somatických buněk, ihned začít jednat a zabránit dalšímu zhoršení zdravotního stavu.

 

Podle zahraničních materiálů

Jana Jelínková

Eurofarm systems s.r.o.