Mnoho mléčných farem udělalo velký pokrok v reprodukci. Když se podíváme na údaje z Dairy Cattle Reproduction Council (DCRC), 20% míra březosti by byla teprve před deseti lety považována za elitní při ročním vyhodnocení a oceňování této organizace. Číslo vyšší 20% by pak vysloužilo stádu umístění mezi celkovými vítězi za uznávané reprodukční výsledky.
Když se ale rychle přesuneme o jedno desetiletí vpřed, 30% pregnancy rate již nestačí ani na postup do užší špičky finalistů. V dnešní době mají ta nejlepší stáda dojnic v USA pregnancy rate nad 40% a dokonce se tlačí k hranici 50%.
Abychom byli spravedliví, jedná se o 1% ze všech stád dojnic v USA. Čísla však ukazují jasný progres dosažený v reprodukci. Některé pokroky jsou způsobeny reprodukčními terapiemi. Další část je způsobena genetickým pokrokem. Další posun je zásluhou automatických technologií k detekci říje.
Ekologické farmy čelí výzvám
Z genetického hlediska je mezi produkcí mléka a plodností protichůdný genetický vztah. To znamená, že v momentě přiklonění se k vyšší produkci mléka, jsme se odklonili od zlepšené plodnosti. Tato situace zasáhla všechny dojnice. Ekologické mléčné farmy však čelí větší výzvě, protože nemohou používat reprodukční terapie, které na svých farmách mohou používat konvenční chovatelé.
Pablo Pinedo ze státu Colorado, který se chce podrobněji zabývat touto záležitostí, napsal článek „Unikátní reprodukční výzvy pro certifikovaná stáda ekologických mléčných výrobků“.
V této studii poukazuje na údaje, které ukazují, že 27% všech ekologických farem provedlo křížení ve svém stádu. V teoretické rovině by toto rázné překřížení mělo napomoci reprodukční účinnosti. Pro srovnání, méně než 10% amerických mléčných farem uvádí, že má křížené krávy.
Obdobně pak nižší úroveň produkce mléka by měla umožnit lepší reprodukci. V některých zdokumentovaných studiích produkovaly dojnice z eko farem o 15 až 30% méně mléka než jejich konvenční protějšky.
I s těmito potenciálně pozitivními reprodukčními modifikátory krávy na ekologických mléčných farmách trpí reprodukčními potížemi. Míra březosti se pohybovala v rozmezí jen 11 až 17% dle souboru dat z Dairy Records Management System. Tato data pocházejí ze 184 stád.
A konečně, přestože se genetický příliv obrátil na reprodukční účinnost, ekologické mléčné farmy nemusí z tohoto pokroku těžit. To proto, že míra využití UI je na ekologických farmách nižší. V jedné severovýchodní studii použilo UI pouze 63% bio chovů ve srovnání s 89% mezi konvenčními farmami ve stejném regionu. Další studie zjistila, že pouze 53% ekologických mléčných farem provedlo jakoukoli formu vyšetření březosti po připuštění.
Fungující řešení
Zatímco ekologické farmy nemohou používat prostaglandiny nebo GnRH, existují i jiné možnosti. Mnoho nových technologií pomáhá sledovat aktivitu a určit, zda je kráva připravena k inseminaci. To může být největší příležitostí pro ekologické mléčné farmy ke zlepšení reprodukce. V dlouhodobém horizontu pomůže také použití lepší genetiky, která patří mezi elitu z hlediska parametrů jako je Daughter Pregnancy Rate (DPR). V neposlední řadě pak i pečlivé sledování zdraví stáda bude přínosem pro dlouhodobý reprodukční úspěch.
Autor: Corey Geiger
Zdroj: www.hoards.com (online 20.srpna 2019)
+420 733 541 147
