Aniž bychom jmenovali, pravděpodobně si vzpomenete na sportovní tým, kterému se v poslední době (nebo i déle) nedaří. Fanoušci nebo média jim možná trochu uleví, když řeknou, že tým právě prožívá "přestavbu"... možná přišel o některé klíčové hráče a nyní potřebuje nějaký čas, aby se dostal zpět do plné síly.
Bohužel pro stádo dojnic žádné takové "přestavbové" roky nebo prostoje na zotavení ze ztrát neexistují, protože na zdraví a produktivitě každého zvířete záleží každý den. Proto je tak důležité vytvořit, vychovat a řídit hodnotné jalovice, které se mohou postavit na nohy, když přijde jejich čas. Tři farmáři, kterým se to daří díky efektivním strategiím reprodukce výměny jalovic, se podělili o poznatky o svých programech během prezentace na výročním zasedání Rady pro reprodukci mléčného skotu.
"Chceme, aby se vrátily, zalehly a otelily a byly pro farmu produktivním přínosem," řekl Keith Bergkamp, který sám chová 10 000 jalovic ve společnosti Cottonwood Feeders v Kansasu pro pět klientů své rodiny. Poté, co začali podnikat jako ranč s telaty, chovají nyní zvířata od zhruba 4 měsíců věku až do doby těsně před otelením.
Každý zákazník se rozhodne pro reprodukční strategii svých zvířat a Bergkamp uvedl, že nejčastější volbou jsou 3x sexované sperma následované 2x masným spermatem. Bez ohledu na chov procházejí všechny jalovice stejným inseminačním programem, který u holštýnských plemen začíná kolem 354 až 400 kg a 12 měsíců věku.
Farma nedávno přešla ze systému detekce říje křídováním na automatický monitoring pomocí ušních senzorů a používá se také pětidenní synchronizační protokol CIDR. Díky kontrolám březosti prováděným ve 36, 90 a 200 dnech Bergkamp poznamenal, že dosahují v průměru 60% míry zabřznutí při první inseminaci. Spolu s podrobnými protokoly o výživě, vakcinaci a péči je společnost Cottonwood Feeders schopna dodávat zvířata, se kterými jsou jejich zákazníci spokojeni.
Domácí genetika
Další dva účastníci přednášky vysvětlili podobné priority, ale také snahu o co nejhodnotnější březost při odchovu vlastních jalovic.
Don Bennink ze společnosti North Florida Holsteins i Simon Vander Woude z kalifornské farmy Vander Woude Dairy vysvětlili, že genomicky testují každou jalovici narozenou na jejich farmě, aby identifikovali dárce a vytvořili si genetickou základnu. "Tyto informace využívám každý den," potvrdil Vander Woude.
Výsledky genomiky podporují šlechtitelskou strategii společnosti Vander Woude, která u jalovic obvykle zahrnuje dvě dávky sexovaného spermatu před použitím masného býka. Každý měsíc vypočítají, kolik telat budou potřebovat, aby přesně určili, kolik masného spermatu a kolik embryí IVF použijí, vysvětlil Vander Woude. Poznamenal, že IVF se používá pouze u stáda v laktaci, protože přenos embryí jalovicím se na jejich farmě prostě neosvědčil.
Přibližně 60 % telat narozených na farmě jsou kříženci plemene Angus, která posílají na odchov na ranč, než se vrátí zpět, aby byla vykrmena do hmotnosti přibližně 250 kg a prodána. Tím se stádo zreguluje a zároveň si zajistí dodatečný příjem.
Pro společnost Bennink pomáhají genomické informace při ručním připuštění každého zvířete a přidělování sexovaného spermatu, konvenčního spermatu a přenosu embryí. Jeho tým je při těchto rozhodnutích opatrný, protože, jak řekl Bennink, "to, co dnes připustíme, budeme dojit asi až za tři roky".
Při výběru dárcovských zvířat se zvažují genetické hodnoty komponentů, znaků plodnosti a kaseinů beta a kappa, popsal. Ročně se od těchto dárců vyváží tisíce embryí, řekl. K třídění příjemců embryí používají také index, který vyvinuli pro své stádo. Chov začíná ve věku 12 měsíců a 340 kg a většina zvířat se telí ve věku 21 až 22 měsíců, pokračoval.
Bennink zopakoval cíle většiny producentů mléka, když popsal, co bude dál v jejich programu jalovic: "Chceme systém, ve kterém se budou telit jalovice stejně dobré nebo lepší než ty, které máme."
Autor: KATELYN ALLEN, ASSOCIATE EDITOR
Zdroj: www.hoards.com (online 28/02/2022)
+420 733 541 147
