Každý dnes dobře ví, že jedním z nejdůležitějších předpokladů spojených se ziskovostí mléčné farmy je včasné dosahování březostí. Jedním z faktorů, který snižuje výsledky březosti již v dojírně téměř každý den, je mastitida nebo vysoký počet somatických buněk (PSB). Pojďmě se podívat na některé jejich dopady zdokumentované v nedávných studiích.
Mastitda a její negativa
Z pohledu reprodukce je zánět mléčné žlázy spojen s prodloužením dnů do první inseminace, více úkony na zabřeznutí, delším mezidobím, častějším zmetáním a menším počtem krav s úspěšným zabřeznutím při první inseminaci po otelení.
Protože subklinická mastitida je obvykle diagnostikována pouze při kontrole užitkovosti z důvodu více či méně zvýšeného počtu somatických buněk, často není objevena vůbec, jelikož vemeno nevykazuje prakticky žádné známky nemoci a mléko se také jeví normálně. Klinickou mastitidu je na druhou stranu mnohem jednodušší rozeznat díky tvrdým, teplým a často bolestivým strukům a mléku obsahujícím sraženiny, vločky nebo jeho abnormálnímu vodnatému vzhledu. Samozřejmě, u klinických mastitid je PSB vždy výrazně vyšší. U obou typů mastitid mohou být jejich následky krátkodobé či chronické.
Jak gram-negativní, tak i gram-pozitivní patogeny jsou známy snižováním reprodukčních výsledků. Nicméně v některých studiích jsou větší dopady na reprodukční ukazatele připisovány mastitidám způsobeným gram-negativními organismy v porovnání s těmi gram-pozitivními.
Nejškodlivější účinky mastitidy vzhledem k reprodukční výkonnosti jsou pozorovány v případech, kdy se klinická mastitida projeví v čase blízkém připuštění nebo v období mezi inseminací a první kontrolou březosti (rizikové období). Subklinické případy ve stejném období rovněž snižují fertilitu.
Nedávná rozsáhlá studie (J. Dairy Science 98: in press) byla provedena na Univerzitě ve Wisconsinu s cílem popsat spojitost mezi výskytem a závažností klinických a subklinických mastitid (více než 150 000 PSB) objevujících se během definovaného rizikového období a výsledky březosti. Do studie bylo zapojeno více než 3 000 krav na celkem čtyřech mléčných farmách. Pregnancy rate se při první inseminaci na těchto čtyřech farmách pohybovaly v rozmezí od 39 do 49 procent, denní užitkovost mezi 43 a 48,5 kg na krávu během doby trvání rizika (3 dny před až 32 dnů po první inseminaci) a PSB byl mezi 44 000 a 72 000. Pregnancy rate při první inseminaci rezultující z časovaných hormonálních programů jsou uvedeny v tabulce.
| Pregnancy rate dojených krav při první inseminaci na základě výskytu mastitid | |||
| Riziková skupina | Doba trvání rizika mastitidy | Počet krav | Pregnancy rate, % |
| Zdravá | Celá studie | 2 103 | 41 |
| Mastitida | Před UI | 221 | 45 |
| Chronická subklinická mastitida | Celá studie | 270 | 39 |
| Subklinická mastitida | 3 dny před až 32 dnů pod UI | 271 | 34* |
| Klinická mastitida | 3 dny před až 32 dnů pod UI | 207 | 32* |
| Chronická klinická mastitida | Celá studie | 72 | 28* |
| * Rozdíl (P<0,05) od zdravých krav. / Převzato z Fuenzalida et al. 2015, j. Dairy Science. | |||
V porovnání se zdravými krávami mají zvířata se subklinickými nebo klinickými případy v rizikovém období, případně zvířata s chornickými mastitidami po celou dobu studie, snížené výsledky březosti po první inseminaci. Na rozdíl od krav s mastitidou před inseminací a těch s chronickými subklinickými mastitidami, které neměli ve srovnání se zdravými zvířaty nižší pregnancy rate. Krávy s mírnou nebo středně těžkou klinickou mastitidou měly úspěšnost zabřeznutí 29 respektive 46 procent nižší než zdravé krávy. Navíc krávy s gram-negativními nebo gram-pozitivními infekcemi zabřezávaly v 53 repsektive 41 procentech hůře než zdravé krávy.
Pokud nebyl nalezen žádný růst bakterií v kultivovaném mléce od krav s klinickou mastitidou, pregnancy rate nebyla snížena. Bez holedu na příčinu mastitidy, krávy s klinickou mastitidou (střední nebo těžká) a současným výskytem bakteriových kultur, měly sníženou pregnancy rate při první inseminaci.
Krávy s vysokým PSB
Ze studií zabývajících se vztahem mezi mastitidou a reprodukčními výsledky je zřejmé, že téměř všichni výzkumníci dospěli k závěru, že výskyt mastitid v bezprostředním rizikovém období připuštění má nejvíce škodlivý účinek na výsledky březosti. Ze studie prováděné ve Wisconsinu byl zaznamenán "efekt intenzity reakce" vycházející ze závažnosti klinické mastitidy. Jinými slovy řečeno, se současným postupem nemoci od mírného ke střednímu nebo těžkému projevu se pravděpodobnost březosti snižovala.
Počítá se dvakrát
Ekonomické ztráty jsou samozřejmě spojené s mastitidami, a když vezmeme v úvahu ztráty spojené s březostí, představují mastitidy v souhrnu dvojitou pohromu. Všechno úsilí by mělo být implementováno a důkladně sledováno za účelem snížení dopadů masitid a maximalizování pregnancy rate. Tyto snahy by měly zahrnovat čistotu ve volném ustájení i u suchařek, hygiena a správná rutina dojení a mnoho dalších. Šťastné připouštění!
Zdroj: Hoard's Dairyman, June 2015
Autor: prof. Jeff Stevenson (Kansaská Státní Univerzita, Manhattan)
Překlad a úprava: Ing. Vladimír Musil
+420 733 541 147
