Maximalizace ekonomické hodnoty jalovic

Dokážeme maximalizovat ekonomickou hodnotu březí jalovice?

Jalovice představují budoucí zdroj příjmu pro farmu. Jako takové, v čistě finanční terminologii, by 

měly jalovice být klasifikovány jako aktiva a jejich řízení by se mělo soustředit na maximalizování budoucího příjmového potenciálu ve vztahu k celkové realizované investici.

Jalovice může vytvářet přírůstkové tržby ve třech různých oblastech:

-       Potenciál mléčné produkce.

-       Po otelení přivést do stáda novou jalovičku.

-       Genetika telete, které nese, jež může zvýšit budoucí příjmy.

Z pohledu celého odvětví, dokážeme maximalizovat potenciální příjmy z našich jalovic?

Data ukazují ideální věk pro jejich první otelení mezi 22. a 24. měsícem, ovšem průměrný věk při prvním otelení u amerických holštýnských stád je 25,7 měsíců (zdroj: Dairy Metrics, Dairy Management Systems, Raleigh NC). Toto měsíc a půl dlouhé zpoždění ve věku otelení představuje ztrátu 1000 liber (asi 453 kg) mléka během první laktace ve srovnání s jalovicemi otelenými právě mezi 22. a 24. měsícem.

Bez ohledu na tržní cenu mléka, tato extra užitkovost může být významným zdrojem příjmu při maximalizaci návratnosti investice. Jenomže tenhle potenciální zdroj příjmu není běžně využíván.

Jalovice jsou nejplodnějšími samicemi na farmě. Proč se nám nedaří je zabřeznout v ideálním čase, aby maximalizovaly svoji mléčnou užitkovost? Je zřejmé, že velká část amerického mléčného průmyslu ani zdaleka nedosahuje maxima potenciální budoucí mléčné užitkovosti jalovic na základě stávajících připouštěcích protokolů.

Odtud k dalšímu bodu…

Jalovička

Maximalizuje mléčný průmysl potenciální návratnost jalovic díky připouštění s cílem telení jaloviček s vyšší genetickou hodnotou?

Data z USDA-APHIS uvádí, že pouhých 11,4 % jalovic bylo inseminováno sexovaným semenem. A přestože jsou tato čísla z roku 2009, stále se zdá, že používání sexovaného semena není využíváno více ani dnes.

A to samozřejmě dává smysl. Rozhodnutí NE-používat sexované sperma (které je na dávku dražší a s nižším rizikem koncepce) je po ekonomické stránce naprosto jednoduchým rozhodnutím. Jak se na to díváme my, existuje jen malá kontrola nad procesem zabřezávání u jalovic.

Nedostatečné využívání těchto tří strategií pro zvýšení návratnosti investic u jalovic vychází z jednoho důležitého faktoru - přesné vyhledávání říjí. Vysoce kvalitní monitorovací systém však právě toto nabízí.

Přesná detekce říje umožní farmě připouštět a následně telit jalovice v optimálním čase, dá možnost častějšímu používání sexovaného semena, sníží závislost na kvalifikované pracovní síle, bez které nelze praktikovat intenzivní reprodukční programy (časovaná UI, křídování) a dovolí lepší ekonomická rozhodnutí jako taková.

Je to všechno o tom, získat jistotu. Rozhodování na základě přesných informací má významný ekonomický přínos, který se protahuje mnoho let do budoucnosti.

Zdroj: www.profitablemilk.com (online 5/12/2017)