Zdá se, že automatizované monitorování v mlékárenském průmyslu se za posledních několik desetiletí vyvinulo téměř stejně rychle a dokonale jako chytré telefony v našich kapsách. Stejně jako jsme se naučili tato zařízení používat a spoléhat se na ně, tak i chovatelé dojnic začali používat monitorovací technologie jako důležitou součást strategie řízení stáda.
Podobně jako v případě chytrých telefonů a dalších technologií existují inovátoři a první průkopníci, kteří jsou nejraději, když mohou nový produkt vyzkoušet, a jsou ochotni se vžít do očekávání, popsal Ricardo Chebel z Floridské univerzity. Tato očekávání však mohou být nadsazená, varoval. Přestože mnoho systémů pro sledování dojnic, od obojků pro sledování aktivity až po ušní známky, je již dávno za fází počátečního osvojování a jsou efektivně využívány, je stále dobré mít na paměti, k čemu jsou tyto nástroje určeny a jak je můžeme nejlépe přesně využívat.
"Musíme být opatrní s technologiemi, které jsou nabízeny a prodávány, protože musíme najít způsob, jak sladit očekávání chovatelů s tím, co daná technologie skutečně dokáže," řekl Chebel během webináře Dairy Cattle Reproduction Council.
Chytání říjí, které probíhají
V případě sledování reprodukčních ukazatelů může mnoho farem používat systém aktivity nebo sledování přežvykování, aby odhalily krávy v říji a věděly, kdy je mají zapouštět. Přínosy zavedení automatizovaného monitorovacího systému závisí na vaší současné reprodukční strategii, aktuální výkonnosti této strategie a nákladech obětovaných systému, identifikoval Chebel. Náklady na automatizovaný systém budou zahrnovat počáteční pořizovací náklady a také délku životnosti.
Lepší detekce říje samozřejmě přispěje ke zlepšení míry zabřezávání tím, že zvýší účinnost inseminace. Přesnost inseminace lze zlepšit také vyhodnocením intenzity říje.
Chebel se podělil o výzkum, který podrobně popisuje, jak intenzita říje souvisí s lepší plodností. Konkrétně krávy, u kterých se výrazněji zkrátila doba přežvykování během říje, měly vyšší míru zabřezávání. Dobu přežvykování bylo možné měřit pomocí automatických monitorovacích systémů.
Co vede krávu k tomu, aby měla více či méně intenzivní říji?
Jednou z odpovědí je nemoc, vysvětlil Chebel. Po 41 dnech dojení zjistili, že kulhající krávy patřily k těm, u nichž doba přežvykování tolik neklesla, a měly menší pravděpodobnost, že budou mít vysoce aktivní říji. Dále kulhavé krávy, stejně jako ty s infekcí dělohy, měly častěji jednoduše kratší období říje.
Menší počet indikátorů říje, ať už jde o aktivitu nebo přežvykování, ztěžuje automatickému monitorovacímu systému zachytit změny chování a signalizovat, že kráva je v říji. Ve skutečnosti v jedné studii trvalo kravám s nízkou intenzitou říje v průměru o 21 dní déle, než zabřezly, než kravám s vysokou intenzitou říje. K tomu, aby technologie mohla plnit to, k čemu je určena, musí podle Chebela přispět i další aspekty řízení stáda.
"Technologie tu je a bude plnit svou úlohu, ale pokud budeme mít i nadále vysoký výskyt onemocnění, technologie zázračně nenajde krávy v říji," prohlásil.
Autor: KATELYN ALLEN, ASSOCIATE EDITOR
Zdroj: www.hoards.com (online 17/09/2021)
+420 733 541 147
