Nesprávná poloha dojícího stroje stojí peníze

Pouze s pečlivě nastavenými dojícími stroji se dá správně dojit. Jak dosáhneme správného usazení strukových násadců na vemeni, ukazuje Dr. Dirk Hömberg, poradce pro dojící techniku z Německa, který v České republice působí již více než rok ve spolupráci se společností Eurofarm systems.

Špatně usazené dojící stroje jsou chovatelům „pro zlost“ a přidělávají práci. Vemena se díky tomu dobře nevyprázdní a riziko mastitid se zvyšuje. Těmto problémům lze zabránit, pokud se dojící stroj nastaví pod vemenem tak, aby strukové násadce měly stejnoměrný odstup od základny vemene a svíraly s ní úhel vždy 90°. Pouze tehdy je zajištěno, že podélné osy struků a strukových násadců jsou souběžné a dojí se bez překážek.

Tři typické chyby

V praxi však stále velmi často vidíme 3 následující chyby:

• Dojící stroje často vykazují příliš velký sklon. To se děje na základě nesprávného nebo chybějícího vedení dlouhých mléčných hadic. Ty jsou pak příliš nízko a silně ovlivňují pozici dojící jednotky na vemeni. Postiženy jsou hlavně prvotelky s kompaktními, relativně vysoko visícími vemeny, které jsou dojeny dojícími stroji s velkými sběrači. S takovou konstelací vytváří dlouhé mléčné hadice tak silné „páčivé síly“, že přední strukové násadce jsou ze struků stahovány směrem dolů (vahou hadice), zatím co zadní strukové násadce jsou tlačeny proti základně vemene, tedy vzhůru.

• Další rovněž rozšířenou chybou je, že dojící stroj je pod vemenem zkroucený. K tomu dochází tehdy, když dlouhá mléčná hadice bezprostředně za vývodem sběrače mění směr a kroutí se. To nastává většinou kvůli chybějícímu vodícímu ramenu nebo špatné pozici nátrubku vedení hadice.

• Vedle těchto 2 klasických nedostatků se stále častěji zjišťuje, že se sousední strukové násadce navzájem dotýkají, čímž nesvírají se základnou vemene požadovaný úhel 90° a navíc směřují šikmo k podélné ose struků. Následkem toho jsou struky ohýbány a v extrémním případě až zalomeny. Průtok mléka se v takovém případě razantně omezí a doba dojení úměrně tomu prodlouží.

Takové těžkosti nastávají, pokud se struky nacházejí příliš blízko u sebe a jejich středy jsou u sebe blíže, než kolik je průměr strukového násadce (zpravidla 5-6 cm). To je často případ zadních struků vysokoužitkových mladých holštýnských krav a prvotelek.

Rozličné problémy

Špatně usazené dojící stroje vedou nejen k přisávání vzduchu během dojení a problémům s držením stroje na vemeni, ale také k ovlivnění výdeje mléka a zdravotního stavu vemene.

U zkroucených nebo zalomených struků tak dochází k mechanickému poškození tkání (hyperkeratózám), a tím k ovlivnění přirozených protiinfekčních bariér.

Základní problém však spočívá v tom, že cesty odvádějící mléko (vemeno – struky – strukové kanálky), jsou zužovány. To samo o sobě působí negativně na výdej mléka, jak je vidět následně:

• Tok mléka se viditelně snižuje.
  • Důsledek: doba dojení se prodlužuje, zatížení tkání vemene se zvyšuje a průchodnost dojírny klesá.
  • Nahromaděné mléko z horní oblasti vemene (žláznatého parenchymu) již není zcela vydojeno, protože uvolňování a působení hormonu oxytocinu s prodlužující se dobou dojení klesá. Následkem toho nastává bezprostřední ztráta dojivosti, která může v součtu činit až několik litrů na krávu za den. Dojnice sice mléko vyrobí, ale vlivem nesprávného dojení není toto mléko získáno. Navíc se kvůli nedostatečnému vydojování snižuje perzistence laktační křivky.
  • Na základě nižšího průtoku mléka se přisají strukové násadce na ochablé struky dříve a šplhají směrem nahoru. Otvor strukového násadce pak zaškrcuje vrchní část struku, takže se ve vemeni zvyšuje i podíl volného zbytkového mléka, které díky tomuto zúžení vývodných mléčných cest není zcela odsáto. To vede - při odborně správné rutině dojení - ke zvýšené pracnosti při získávání dodojku. Jestliže se ale naopak z pracovně technických důvodů vzdáme vydojování a odstranění volného zbytkového mléka, vznikají přímé ztráty užitkovosti o až 1 l na krávu a dojení, jakož i dlouhodobé ztráty užitkovosti o 10 – 15%. Kromě toho se zvyšuje také nebezpečí onemocnění vemene.

Takto problém vyřešíte

Podstatným předpokladem pro správné usazení dojícího stroje je odstranění páčivých sil. Toho docílíme správným výškovým vedením dlouhých mléčných hadic:

• Zásadně by měla dlouhá mléčná hadice být vedena nejméně 30-50 cm od vývodu sběrače ve stejné výšce (tedy vodorovně).
• U krav se stupňovitými vemeny se doporučuje hadici ca 30 cm před vývodem sběrače lehce nadzvednout.

Aby se také neutralizovaly kroutivé síly, je potřeba dbát na výškové, ale také boční vedení dlouhé mléčné hadice. Ta by měla probíhat alespoň 30-50 cm paralelně k podélné ose krávy.

• buď ve směru hlavy krávy (klasické dojírny a vazná stáj)
• nebo mezi zadními končetinami směrem dozadu (Swing-Over dojírny, Side by side dojírny).
• V klasických dojírnách lze popsané vrchní a zároveň i boční vedení dlouhých mléčných hadic provést nejlépe použitím servisních ramen, nebo dodojovacích automatů. Naproti tomu postačí ve vazných stájích a v dojírnách, kde jsou dlouhé mléčné hadice vedeny skrze zadní končetiny krav, pouze jednoduché fixační pásy.

Pozor: spony na hadice namontované na hraně „dojící jámy“ jsou vhodné jen omezeně k tomu, aby udržely dojící stroj v žádoucí pozici, protože nemají žádný vliv na výškové vedení dlouhých mléčných hadic. Navíc tyto spony, nekopírují pohyby krav, takže je často i boční vedení hadic nedostatečné.

Extrémní tvary vemen

Při extrémně malých rozestupech struků, u velmi nízko visících vemen a u struků odstávajících do stran lze našikmo usazeným strukovým násadcům bohužel sotva zabránit. S takovými zvířaty byste se měli co nejdříve rozloučit. Navíc byste se měli při příštím plemenářském rozhodování o chovu cíleně zaměřit na dobré utváření vemen. Protože na rozdíl od mléčné užitkovosti se anatomické nedostatky nedají managementem a výživou kompenzovat.

Pro Eurofarm systems -Dr. Dirk Hömberg, Německo (nezávislý poradce – Komplexní řešení kvality mléka)