Není tajemstvím, že se kvalita mléka v posledních několika desetiletích ohromně zlepšila. Záznamy DHI (USA) skutečně ukazují, že národní průměr počtu somatických buněk klesl z 304 000 buněk / ml v roce 1995 na 191 000 buněk / ml v roce 2018. To je celkový pokles o téměř 37 procent za 23 let.
Za tuto zlepšenou kvalitu mléka můžeme samozřejmě poděkovat mnoha různým faktorům. Lepší komfort krav, upravené postupy dojení a proškolení zaměstnanci nebo možnosti léčby – to vše přispělo ke snížení výskytu mastitid na mléčných farmách.
Když se nad tím zamyslíme, každý z těchto elementů se vrací ke stejnému principu: přesné pochopení toho, co jsou somatické buňky a mastitida, nám pomohlo se naučit, jak nejlépe tyto infekce kontrolovat. Výzkum v oblasti mastitid se v poslední generaci posunul skokově vpřed a v nedávném webináři Národní rady pro mastitidu J. Eric Hillerton nastínil, jak můžeme z těchto objevů stále těžit.
V roce 1971 vedly faremní pokusy s mastitidou prováděné hlavně v USA a Velké Británii k vyhotovení pětibodového plánu, s nímž je většina chovatelů dnes pravděpodobně obeznámena (alespoň neformálně), aby jim pomohl lépe kontrolovat počet somatických buněk na farmě. Zahrnuje:
1. Zkouška dojícího stroje
2. Dipování struků
3. Protokol u suchostojných krav
4. Léčba klinických krav
5. Brakace chronických případů
Do jaké míry tyto kroky zůstaly relevantní a jak moc se změnily? Podle Hillertona moderní flexibilita těchto strategií do jisté míry vytváří cenné nástroje pro výrobu zdravějšího mléka.
1. Zkouška dojícího stroje: Hillerton věří, že vybavení dojíren je nejčastější příčinou infekcí na farmách a při nepravidelné hygieně nebo údržbě tomu tak může skutečně být. Je důležité zajistit, aby se návlečky měnily ve výrobcem doporučených intervalech, aby podtlak a snímání nepoškozovaly konce struků a mycí cykly probíhaly při vhodných teplotách. S novými technologiemi a dojírenskými systémy, které se každý rok objevují, musí výrobci mít neustálou kontrolu nad tím, jak udržet tento produkční stroj v každodenním hladkém a bezpečném chodu.
2. Dipování struků: Víme, že účinnost dobrých dipovacích přípravků na struky nelze podceňovat během očištění struků od bakterií a prevenci infekce. Od roku 1971 se vedle těsnící schopnosti post-dipů začaly současně více využívat i pre-dipy. Výběr vhodného produktu a výuka správných metod aplikace je zásadní. To je oblast, kde se většině farem daří.
3. Protokol u suchostojných krav: Tento bod plánu byl pravděpodobně podroben nejdůslednější kontrole, alespoň v posledních několika letech, protože se stal selektivnějším. Míra mastitidy v 70. letech 20. století vyžadovala léčbu všech čtvrtí každé krávy antibiotikem při zasušení, ale již neplatí, že 60% krav má při zasušení probíhající infekci. V dnešním světě rezistence vůči antibiotikům může být použití specifického přípravku na struky rozumným léčebným postupem. Každá farma musí vyhodnotit svou současnou situaci, aby určila, jaký je nejlepší akční plán.
4. Léčba klinických případů: V podobném duchu se změnila léčba nemocných krav antibiotiky. Stále chceme být schopni vyléčit klinické případy, pokud je to možné, ale zaváděním kultivací mléka můžeme mít lepší představu o tom, jak nejlépe bojovat proti specifickému patogenu v každém případě. Zmírnění užívání antibiotik na to, které je nejúčinnější, může opět zlepšit míru zotavení krav s mastitidou.
5. Brakace chronických krav: Vyřazení opakovaně problémových krav ze stáda je stejné nyní jako před desítkami let. Možná teď můžeme být přísnější; Hillerton doporučuje brakovat vše s infekcí četnější více než třikrát. Tyto opakované případy mohou přispět k dalším problémům a často se jejich léčba nevyplatí.
Dobrá kvalita mléka je to, o co se všichni musíme i nadále snažit, ale máme správný směr. "Tolik lidí dělá svou práci tak dobře," dodává závěrem Hillerton.
Autor: Katelyn Allen
Zdroj: www.hoards.com (online 26/11/2019)
+420 733 541 147
