Každý, kdo někdy dojil krávy v dojírně, si pravděpodobně všiml, že některé členky stáda mají oblíbené termíny, kdy přicházejí na dojení. Zdá se, že vždy existují krávy, které mají tendenci čekat a ujišťovat se, že jsou mezi posledními skupinami v dojírně. Na druhou stranu jsou některé aktivnější a snaží se mít dojení za sebou tím, že přijdou dříve. Existují také krávy, které se dojí dříve nebo později jen na základě průběhu dojení.
Bez ohledu na důvod se krávy, které jsou dojeny dříve, vracejí do kotce, kde se mohou nažrat, lehnout si a přežvykovat, zatímco zbytek skupiny se dojí. Mohlo by to znamenat, že tyto krávy produkují více mléka než jejich kolegyně, které zůstávají v čekárně?
Skupina australských vědců tuto otázku zkoumala na pastevním modelu a zjistila, že je to zřejmě pravda. Na farmě s 1 200 krávami, kde prováděli studii, vyprodukovaly krávy, které byly podojeny jako první, o 5 kg mléka více než krávy, které byly podojeny jako poslední. V tomto scénáři byly tyto krávy na konci pořadí dojení mimo pastviny 8 až 9 hodin denně.
"Než se poslední krávy vrátí do výběhu, je téměř 40 % sušiny z pastvy pryč," uvedl Martin Auldist, jeden z výzkumníků projektu, v článku časopisu Dairy Global. V pokusu bylo 40 % nejvyšší hodnotou odstranění sušiny, přičemž průměrná hodnota odstranění sušiny z pastvin se pohybovala od 18 % do 40 %.
Stejná logika by se dala aplikovat i na stáj s volným ustájením, kde se krmí celková směsná krmná dávka (TMR). Další úvaha pro pasoucí se stáda spočívá v tom, že krávy si vybírají nejžádanější místa k pastvě jako první, přičemž krávy, které se na pastvinu vracejí jako poslední, mají k dispozici méně žádoucí krmivo. V této studii tato zvířata konzumovala píci s menším množstvím metabolizovatelné energie a hrubého proteinu, a navíc s větším množstvím neutrálně detergentní vlákniny.
Údaje ze senzorů, které monitorovaly pohyb čelistí, ukázaly, že krávy, které se vrátily do skupiny později, strávily více času přijímáním potravy ve snaze dohnat své kolegyně. Zajímavé však je, že mezi kravami dojenými dříve a těmi dojenými později nebyl významný rozdíl v době ležení.
Je zřejmé, že některé krávy musí být ve skupině dojeny jako poslední. Aby se u těchto zvířat minimalizovala možnost ztráty mléka, nabídli vědci několik doporučení. V pastevním systému by farma mohla zvážit omezení stáda na přibližně 60 % pastviny, jakmile se krávy vrátí z dojení, a poté otevřít zbývajících 40 %, jakmile se vrátí všechny krávy. Dodávání čerstvého krmiva, když je stádo pohromadě, ať už jde o novou trávu nebo doplněk, může také povzbudit krávy, které byly podojeny dříve, aby se vrátily a více žraly.
Pokud jsou krávy ve stáji, může být užitečné vytvořit menší skupiny dojnic, aby se omezil čas, který krávy stráví čekáním na dojení. Dbejte na to, aby byl všem kravám dodáván dostatek krmiva a aby byla krmná dávka dobře sestavena tak, aby každé sousto bylo stejné bez ohledu na to, zda se kráva vrací do sekce jako první nebo jako poslední.
Autor: Katelyn Allen (associate editor)
Zdroj: www.hoards.com (online 13/09/2023)
+420 733 541 147
