Chandler Blakely z University of Tennessee pod dohledem Petera Krawczele a Giny Pighetti a ve spolupráci s institucí Southeast Quality Milk Initiative (SQMI) vyhodnotil zavedené faremní postupy a jejich dopady na zvýšení kvality mléka. Data byla získána z 282 návštěv farem ve státech Kentucky, Tennessee a Virginia výzkumníky z SQMI. Mezi Blakelyho zjištěními mimo jiné bylo:
- Opálené či ostříhané vemeno má smysl. Na 51 % farem, které praktikují tento postup, poklesl počet somatických buněk (PSB) o 40 000 u stád, kde takto opečovávají vemena.
- Dipovací aplikátory a zpěňovače lepší než rozprašovače. Stáda, která sprejují dip měla PSB vyšší o 50 000 než u kterékoli jiní metody, protože takto nanášený dip zpravidla skončil jen na jedné straně struku nebo někdy i zcela mimo struk. Tím se snižuje efekt potlačení bakterií. Tento postřeh platí jak pro pre-dip, tak i pro post-dip, ale dopad byl ještě závažnější na konci dojení, kdy u sprejů se PSB zvýšil až o 80 000.
- Hadry překonají papírpvé utěrky. Obě varianty se nabízí jako upřednostňované metody přípravných postupů. Avšak Blakely vyzdvihuje agresivnější a důkladnější vyčištění pomocí hadrů. Celkový rozdíl mezi oběma variantami byl téměř 80 000 SB. Správné použití hadrových utěrek je ovšem jednoznačným předpokladem.
- Časová prodleva 60 až 120 sekund obstála. V případech, kdy čas mezi počátkem přípravy krávy a nasazením stroje na vemeno klesl pod 60 sekund nebo naopak překročil 120 sekund, PSB stoupal ve srovnání se středním rozsahem.
Zdroj: Hoard's Dairyman (March 10, 2016)
+420 733 541 147
