Termín předojování se použije tehdy, kdy dojící stroj zůstane na krávě a „průtok mléka z alveol do mléčné cisterny vemene je nižší než tok ze strukového kanálku,“ říká Amber Yutzy z Pensylvánské státní univerzity.
Předojování doslova otevírá mléčnou žlázu bakteriálním infekcím tzv. zpětným tlakem. Yutzy vysvětluje v nedávném článku Dairy Digest, jak struková návlečka dojícího stroje při předojování šplhá vzhůru. Současně se zvyšují výkyvy podtlaku v komoře.
Tento nadměrný tlak na struk často rezultuje v hyperkeratózy, tedy zbytnění pokožky lemující strukový kanálek a otvor struku. Kombinace hyperkeratózy a vyšší úrovně podtlaku způsobuje větší citlivost krav na bakteriální infekce, vysoký počet somatických buněk a mastitidy.
Yutzy doporučuje provádění jednoduchého testu pro určení míry vydojení. Okamžitě po dojení ručně dodojte každou čtvrť po dobu 15 vteřin do ruční nádoby. Množství takto získaného mléka by mělo odpovídat zhruba jednomu hrnku.
Ať už je dodojek větší nebo menší, Yutzy navrhuje zkontrolovat dojící zařízení na případné závady. Pokud se používají automatické snímače, proveďte údržbu pro správně načasované sundávání dojícího stroje. „Je důležité se podívat na celkovou rutinu dojení a zajistit včasné sundávání strojů a správné spouštění, klidné zacházení se zvířaty a včasné úpravy stroje a jeho polohy,“ dodává Yutzy.
Zdroj: Hoard’s Dairyman (February 25th 2018)