Příčiny hyperkeratóz a typy, jak jim předcházet

V předchozím článku jsme se zabývali především tím, co to hyperkeratózy jsou a jak vznikají. Nyní se zaměříme na faktory, které se na jejich vzniku podílejí, jak jejich výskyt omezit a přispět tak ke zlepšení zdravotního stavu mléčné žlázy.

Zdravotní stav a kondici struků ovlivňuje mnoho faktorů a v souvislosti s intenzivním chovem vysokoužitkových dojnic se hyperkeratózám nelze úplně vyhnout. Je proto nutné znát příčiny jejich vzniku a omezit jejich výskyt na minimum. Včasným zásahem a nápravnými opatřeními předejdeme především riziku rozvoje hyperkeratóz, ale i zvýšení stávajícího bodového skóre a následným zdravotním komplikacím, jako jsou například mastitidy.

Na co se zaměřit?

Dojnice:

1. Tvar a délka struku – delší a úzké struky jsou náchylnější k hyperkeratózám, struky by měly být středně dlouhé, válcovitého tvaru s konzistentním průměrem
2. Pozice struků – struky by měly být ve středu každé čtvrti a směřovat kolmo dolů, pokud struky směřují ven nebo dovnitř, dochází při dojení k omezení průtoku mléka strukovým kanálkem a může docházet k neúplnému vydojení. Dalším rizikem je nadměrné přisávání vzduchu do strukových násadců
3. Produkce mléka – s vyšší dojivostí se prodlužuje i doba dojení, u vysokoužitkových zvířat je nutné zajistit co nejrychlejší odtok mléka od vemene, aby nedocházelo k zahlcování sběrače
4. Fáze laktace – v pozdějších fázích laktace jsou hyperkeratózy četnější vlivem dlouhodobějšího zatížení struků
5. Rychlost dojení – je ovlivněna především přípravou dojnice na dojení a dojivostí. Neopodstatněně dlouhá doba dojení zvyšuje riziko tvorby hyperkeratóz
6. Parita – u starších dojnic se vlivem četného namáhání struků objevují hyperkeratózy častěji
7. Příprava na dojení – nastavením správného pracovního postupu na dojírně (postup přípravy dojnice) docílíme maximální produkce oxytocinu, tím pádem i rychlého a úplného vydojení a zamezíme tzv. dojení na sucho po nasazení dojícího stroje
8. Ošetření vemene po dojení – po dojení dochází k pozvolnému uzavírání strukového kanálku a pokožka struku je pokryta zbytky mléka, které vytváří živnou půdu pro mikroorganismy. Proto bezprostředně po dojení struky ošetříme vhodným desinfekčním přípravkem. V ideálním případě s obsahem pečujících látek, abychom uchovali pokožku struku hladkou a hydratovanou – v dobré kondici

Dojící technologie:

1. Pracovní podtlak – při správně nastaveném podtlaku v dojícím systému nedochází k nadměrnému zatěžování struků a snižuje se tak riziko vzniku hyperkeratóz
2. Čas dojení – správně nastavená snímací automatika dojícího stroje při odpovídajícím limitním průtoku významně ovlivňuje vznik hyperkeratóz
3. Strukové návlečky – samozřejmostí je pravidelná výměna strukových návleček a pravidelná kontrola funkčnosti a případného poškození. Velikost návleček volíme podle převažující velikosti struků ve stádě
4. Frekvence dojení (2x, 3x) – s vyšší četností dojení dochází k většímu namáhání struků
5. Poloha dojícího stroje – špatná poloha dojícího stroje vyvíjí na vemeno kroutivé a páčivé síly, v důsledku toho dochází k neúplnému vyprázdnění vemene a zvyšuje se i riziko vzniku mastitid. Strukové násadce by správně měly se základnou vemene svírat 90°
6. Kondice struků po dojení – po sejmutí dojícího stroje by měly být měkké, vláčné a růžové. Modré nebo červené struky případně zaškrcená báze struku značí například vysoký podtlak v soustavě nebo nevhodně zvolenou velikost návlečky

​

Obrázek 1: Velikost struků – větší struky bývají masivnější a méně symetrické (4, 5)

Jak již bylo zmíněno, hyperkeratózy nelze odstranit úplně, ale je mnoho možností, jak jejich vznik omezit a kontrolovat jejich výskyt. Díky správné rutině dojení, správnému nastavení dojícího systému, vhodně zvoleným strukovým návlečkám a odpovídajícímu ošetření vemene po dojení lze významně zlepšit kondici struků, zdraví vemene a zlepšit tak kvalitu získávaného mléka.

Autor: Ing. Zuzana Křížová, Ph.D. 

Zdroj:

Dr. Rick Rasby, University of Nebrasca-Lincoln. A guide to udder and teat scoring

Msdvet manual - diseases of bovine teats

Bovine hyperkeratosis (x-disease): a review william hansel and kenneth i~centee. Colleges of Agriculture and Veterinary Medicine, Cornell University Ithaca, N. Y.