Rizika dojení v zimním období - jak jim předejít?
Nízkými teplotami trpí stejně krávy i dojicí technika. Dr. Dirk Hömberg, specializovaný poradce pro dojící techniku a zdravotní stav mléčné žlázy z Německa, který již více než 5 let spolupracuje se společností Eurofarm systems, vysvětluje, jak struky a dojící stroje zůstanou v pořádku i v drsných zimách.
Chlad zatěžuje strukovou tkáň
Mnoho chovatelů dojnic pozoruje, že s poklesem, teplot přibývá v jejich stádu rozsah poškození struků. Zatímco jsou struky v letních měsících často ještě docela pružné a vláčné a vypadají relativně zdravě, objevují se s přibývajícím chladem stále silněji chorobné změny strukové tkáně. Projevují se v zatvrdnutí hrotu struků a často také zřetelně viditelnými kroužky a třásněmi v oblasti strukových otvorů. Takové hyperkeratózy jsou výsledkem nadměrného odlučování tkáně strukových kanálků. Tím je podmíněno omezení toku mléka a také to, že se struky po dojení již zcela neuzavřou. Následkem toho vnikají do vemen choroboplodné zárodky a vyvolávají zde záněty. Jednou možnou příčinou takových poškození struků může být skutečně zimní počasí, protože s klesajícími teplotami jsou struky ve zvýšené míře hůře prokrvovány. Tím trpí regenerace strukové tkáně. Postihuje to také choulostivé vrstvy kůže strukového kanálku, jejichž poškození přibývá s rozsahem a trváním podchlazení. V extrémním případě může dojít k úplným omrzlinám vnitřních i vnějších tkání struků. Původcem jsou kromě nízkých teplot často také průvan ve stáji a zbytky mléka, případně nevhodných dipů, které se po dojení na strucích vypařují a tím jim dodatečně odebírají teplo.
Zamezit průvanu a vlhkým strukům
Na počasí a teploty nemáme sice žádný vliv, přesto lze riziko škod struků, způsobených chladem, omezit. Základním opatřením v této souvislosti je snížit rychlost proudění vzduchu ve stáji vždy co nejvíce a lehací plochy udržovat pokud možno scuhé (např. ochrannými sítěmi proti větru a dodatečným přistýláním).
Dále bychom měli zajistit, aby byly struky po dojení suché. Zde nejprve platí, zabránit tzv. koupání struků v mléce. Předpokladem pro to je dostatečný průměr krátkých mléčných hadic (nejméně 10 mm). Pozitivně se projeví použití středních sběračů (s objemem 250-300 ml) a synchronní dojení místo asynchronního. Současným zavíráním všech strukových návleček při synchronním dojení je totiž mléko úplně od struků odčerpáno do dlouhých mléčných hadic. Ještě lépe lze zabránit koupání struků v mléce, jestliže se vzduch potřebný k odčerpání mléka nevede přes sběrače, ale přes těla strukových návleček do dojicích strojů (např. přisávacími tryskami). Protože jsou u dojírny všechny součásti a nastavení na sebe vzájemně sladěny, měly by se změny v systému provádět vždy po dohodě s kvalifikovaným technikem nebo poradcem.
Také výběrem správného dipu můžeme předejít podchlazení struků. Vhodné je např. v chladných dnech používat rychleschnoucí dipy. nejlepší profylaxe je ale v tom, aby se celý rok dojilo šetrně, a tím se zamezilo porátečním poškozením struků.
Mrazy způsobují kolaps dojicí techniky
Kromě struků může být vysokými mrazy ovlivněna také dojicí technika. Moderní dojírny jsou sice velmi robustní a vhodné pro použití při nízkých teplotách. Ale i tak nejpozději při dosažení bodu mrazu nastávají různé problémy. Po studených zimních nocích se stává, že se u dojicích strojů netvoří podtlak, když se stiskne tlačítko "Start" u terminálu dojírny. Příčina je většinou v tom, že v tzv. řídicí hadici, která spojuje uzavírací ventil senzoru toku mléka, případně měřič mléka s terminálem dojírny, zmrzla kondenzovaná voda do ledové zátky. Ta zabraňuje tomu, aby řídicí podtlak z terminálu se dostal k uzavíracímu ventilu a jeho membránu pozdvihl pro dojení.
Jako řešení zde zůstává krátkodobě pouze rozmražení zamrzlých řídicích hadic. Nepoužívejte k tomu žádný horkovzdušný, ale lépe teplovzdušný fén, protože řídicí hadice jsou zpravidla z umělé hmoty a mohou se při vysoké teplotě roztavit. Protože je rozmrazování řídicích hadic časově náročné, měla by se dojírna dlouhodobě chránit před mrazem (např. doboru izolací budovy nebo zabudováním topení). Extrémně nízké teploty mohou poškodit také funkci jiných součástí. Příkladem je nerovnoměrná pulzace následkem ztuhlých membrán nebo ventilů. Nakonec mohou zamrznout i čerpadla nebo namrzat chodby.
Topení v dojírně není žádný luxus
Další a velmi důležitý důvod, který hovoří pro to, aby se zabránilo příliš nízkým teplotám v dojírnách, je s tím spojené ovlivnění pracovních podmínek pro personál. Jestliže jsou tyto podmínky špatné, není to pouze nepříjemné. Působí to negativně také na kvalitu dojení. Kdopak dojí s potřebným klidem a péčí, když jsou nohy a prsty jako led? Proto opravdu není luxus vybavit dojírnu topením. Ve stávajících dojírnách přichází často v úvahu pouze dodatečná instalace infrazářiče. Pro novostavby by však zásadně mělo být počítáno s vytápěním teplým vzduchem v oblasti nohou. K tomu je potřeba hlubší pracovní jáma než obvykle, aby se mohly zavést trubky do zdí pod budoucí stání. Ty jsou podle potřeby spojeny s topením. Nad trubkami se upevní rám z oceli, ve kterém jsou zavěšeny například rošty pro prasnice. Takto vytvořená plocha pro stání není jen podstatně měkčí, ale také sušší než podlaha z betonu a dlaždic. To samo znamená značný dodatečný komfort pro práci. Navíc má takové mezipodlaží výhodu, že se pod ním nachází vzduchový polštář, který zabraňuje prochladnutí nohou. A podle potřeby můžeme dodatečně vpustit do dojící jámy teplý vzduch.
Zbývá ještě dodat
Trvale nízké teploty mohou mít za následek podchlazení struků a tím přispívat k jejich poškození a následným zánětům vemene. To platí zejména, jestliže jsou struky již předem poškozeny příliš agresivním dojením. Aby se takovým problémům předešlo, mělo by se zabránit průvanu ve stáji a udržovat lehací plochy v suchu - např. přistýláním. Navíc se doporučuje při extrémních mrazech používat pouze rychleschnoucí dipy. Technika dojení by se měla upravit tak, aby se se struky zacházelo šetrně a "nekoupaly" se při dojení v mléce. Nakonec je potřeba zajistit, aby se budova dojírny i v chladných nocích silně neprochladila, protože mráz by mohl vést k rozličným výpadům dojicí techniky. Kromě dobré izolace lze doporučit i instalaci topení. To poskytuje nepostradatelnou míru pro pracovní komfort a vytváří tak v neposlední řadě předpoklady pro dostatečně pečlivou práci při dojení.
Struky jsou většinou již předem poškozenyPříliš nízké teploty sice působí negativněna kondici a zdravotní stav struků, zpravidla však nesjou jedinou příčinou zatvrdnutí a poškození strukové tkáně (hyperkeratóz). Extrémní mrazy víceméně pouze zesilují již stávající postižení. jejich příčiny jsou zpravidla v mechanickém přetížení strukové tkáně jako následek příliš agresivního dojení. Obzvláště následující nedostatky prišpívají masivně k postižení struků a odpovídajícímu ovlivnění protiinfekční bariéry:
|
+420 733 541 147
